Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism
Wedekind, Peter ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Fiorctos, Karl Orfeo (oponent) ; Simon, Stephen A. (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Peter Wedekind Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism Dissertation Thesis Abstract - Czech Prague 2022 Abstrakt V této práci obhajuji argument, že klasický liberalismus je schopen ospravedlnit meritokratická státní politická opatření, která prosazují větší rovnost příležitostí. Volím přístup, který není mezi vědci vyznávajícími tradici klasického liberalismu příliš rozšířený, protože docházím k pozicím, jako je například veřejně financované vysoké školství, které jsou častěji spojovány s postuláty zastánců rovnostářského sociálního státu. Tato strategie slouží jako odpověď na současné kritiky liberálních demokracií a zároveň implikuje, že je liberalismus obdařen nástroji k řešení nedostatků, jež přineslo jeho vlastní (neoliberální) ztělesnění. Prudce rostoucí socioekonomické nerovnosti a trend marketizace, který mimo jiné transformuje veřejné instituce klíčové pro sociální mobilitu do privilegia plutokratických elit, a vytlačuje tradiční hodnoty vysokoškolského vzdělání, jsou jen dvěma příklady. Na podporu tohoto argumentu uvádím několik vzájemně navazujících tvrzení: Zaprvé, klasický...
The meritocratic division: a restructuration of cleavages in the West? - Insight from the Yellow Vests movement.
Forel, Alexis ; Galent, Marcin (vedoucí práce) ; Stepanovic, Vera (oponent)
The attempts to understand discontent and populist surges in the West, especially in recent years, led to an abundance of research, comments, and speculations. Some thinkers asserted that such events are the symptoms of a cleavage restructuration in liberal democratic societies that would be centered around the question of merit. Research generally links higher education and general success in life to satisfaction and relative support of the established order. On the contrary, lesser educated and successful individuals tend to question this state of affairs. A cleavage revolving around success and education would consequently replace previous divisions, such as the usual right-left opposition, but also come on top of other schisms, mainly spatial ones. This thesis offers to verify the existence of such a cleavage with a case study of the Yellow Vests movement, in France. Analyzing the discourse of the representants of the meritocracy, Emmanuel Macron and his government, it finds trends that support the existence of such an underlying conflict.
Sociální čas a jeho reprezentace ve výkonové společnosti 19. století: liberalizace - monetizace - diferenciace
Řezníková, Lenka
Jedním ze znaků přechodu předmoderní stavovské společnosti k moderní společnosti občanské, jak se (alespoň v ideové rovině) realizoval v průběhu 19. století, bylo zvýznamňování času a jeho transformace v sekulární nástroj liberální ideologie. Monetizace času, kterou vyjádřil Benjamin Franklin známou formulí „čas jsou peníze“ (příslušný text vyšel v českém překladu 1838), umožňovala představit čas jako faktor sociálního vzestupu. Na rozdíl od stavovských privilegií, jež zaručovala sociální status na a priori daných selektivních principech, čas byl dán každému a jeho vhodné využití mohlo i jedinci z nižších sociálních vrstev zajistit společenský vzestup. Čas se tak stává klíčovou komponentou nového liberálního biografického projektu společenského vzestupu nejen ve smyslu biologickém, ale též ve smyslu strukturace sociálního jednání. Objevuje se množství návodů (i beletristických), jak čas řádně využít a proměnit jej v hmotný zisk. Spolu se zvýznamňováním času roste i funkce lhůt a termínů a sílí nutnost synchronizace a správného načasování, neboť každý aktér nyní disponuje vlastním časem, který není vždy kompatibilní s časy jiných aktérů. Studie se pokouší ukázat, jak je nový sekularizovaný čas v rodící se výkonové společnosti reprezentován a jaké konsekvence měla monetizace času mimo tento optimistický liberální diskurs u modernistické generace přelomu 19. a 20. století.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.